,,Pojď se mnou." řeknu.
Již od začátku jsem si nepřál, aby byl v jedné místnosti, musí jít ven na čerstvý vzduch.
Beze slova mě následoval, jakmile jsem otevřel dveře a opustil jeho dočasný pokoj.
Sralo mě, že ho přesunuli, zvykl jsem si na to, že usínáme spolu a od té doby, co jsme se vrátili do areálu, tak jsem nebyl schopný se pořádně vyspat, postrádal jsem jeho přítomnost.
Přimhouřil svoje oči, když na něho dopadly sluneční paprsky a já pouze sledoval jeho tvář.
Celý dvůr utichl, Taehyungovi oči nepřetržitě zářily fialovou barvou a prohlížel si každého kolem.
,,Pane Kime!"
Ji-Woo se šťastně pousmála a ihned se rozutekla k němu, v plánu ho nejspíše přivítat, jelikož předpokládala, že je opět sám sebou.
Pohotově jsem ji zatarasil cestu, až do mě narazila.
,,Jsi vážně tak pitomá? Stáhni se." zavrčím.
Moje oči vzplanuly a vycenil jsem svoje špičáky, okamžitě sklopila pohled a ustoupila dozadu.
Náhle se andílek zasmál, otočil jsem se jeho směrem, ale jeho pohled mířil na brunetku kousek ode mě.
,,Mile rád se nechám přivítat od takové děvky." vysloví.
Pousmál se a nonšalantně mrknul na dívku, která překvapením pootevřela svoje rty a ustoupila více dozadu.
Silně jsem tiskl svoje panty k sobě a samovolně mi na rukách zvýraznily žíly, jak jsem měl obě ruce v pěst.
Já jsem čubky též nenáviděl, ale Ji-Woo byla jedna z nás, byla mladá a tvrdohlavá, domnívám se však, že jeho slova ji ublížila, jelikož Taehyung byl někdo ke komu vždy vzhlížela.
Brunetka již neřekla ani jedno slovo a vzdálila se od nás, já se naopak přiblížil k němu.
,,Takhle s ni nemluv nebo budu já ten, který tomu druhému vyrve jazyk z huby." zavrčím.
Svá slova jsem nemyslel vážně, ale musí se zklidnit nebo postupem času přijde o každého v areálu.
Miluji ho a stále budu, ať se bude chovat jakkoliv, ale to, že ho ostatní respektovali, protože jim poskytl útočiště neznamená, že ho budou ctít do nekonečna.
,,Opravdu? Já jsem ti snad se svým jazykem potěšení neposkytl?"
Nadzvedl svou hlavu krapet výš a schválně vystrčil svůj jazyk, olizující svoje rty.
Sral mě nepředstavitelným způsobem, cítil jsem, jak se ve mně vaří krev a můj tep vyletěl až do hajzlu.
Nenechal jsem se ovšem rozhodit, jelikož přesně o to mu šlo, musel jsem mít navrch.
Potichu jsem se zasmál a na moment ohlédl do strany, než jsem s ním opět navázal oční kontakt a definitivně narušil jeho osobní prostor.
,,Varuji tě andílku, jsi stále můj přítel, takže nemám sebemenší problém tě donutit si kleknout na zem a využít tvůj šikovný jazyk."
Přimhouřil oči, ale rázem jeho povýšený postoj zanikl a svou hlavu nepatrně sklopil níž.
Domníval jsem se, že již bude držet pusu, ale na to byl až moc velké hovado.
,,Oh, skutečně? Přímo přede všemi? Jak vzrušující." vysloví.
Hrál si se mnou, bavilo ho si dělat srandu, ale mně to defacto ubližovalo, jelikož podobnou debatu s ním bych si i užil, avšak ve chvíli, kdyby si na mě pamatoval a vzpomínal na vše.
Byl jsem to já, který se nakonec vzdálil, byl jsem u něho až moc blízko a touha se ho dotknout byla nesnesitelná, ale věděl jsem, že nemohu, ne teď.
42. If you only knew the pleasure my tongue gave you, you'd shut up now
Za?ít od za?átku
