Daroval jsem mu polibek na nos, ale následně ho odnesl pryž z vody, aby mu nebyla taková zima a mohl se ohřát na Slunci.
V mém těle panoval klid, po několika minutách jsme si lehli do trávy, Angel ležel na mém hrudi a já ho tak mohl hladit po vlasech, vnímat jeho tlukot srdce a vůni.
Náhle se zapřel jednou rukou a lehce se nadzvedl, aby se na mě mohl podívat.
Samovolně jsem se pousmál a pravou rukou mu odstranil pramínek vlasů, který mu lezl do očí a jemně ho pohladil po tváři, než jsem svou ruku vrátil zpátky na jeho záda.
,,Měli bychom se vrátit na stanici." vysloví.
Věděl jsem, že má pravdu, ale kurevsky moc se mi nechtělo, bylo mi tu s ním dobře a nechtěl jsem se ani zvedat.
Vycítil, že nemám v plánu se zvedat, ihned se pousmál a zakroutil hlavou.
,,Jimin bude smutný, tak pojď." dodá.
Zhluboka jsem vydechl, ztratil jeho příjemné teplo, jakmile se ze mě zvedl a mně nezbývalo tedy nic jiného, než ho následovat.
,,To otravné kotě mi bude chybět." vyslovím.
Jeho odchod mě sere stejně, i když mám teď někoho, tak jeho budu postrádat, jelikož jsem si zvykl na to, že je stále se mnou.
Přál jsem jim ovšem hezký život, Yoongi měl pravdu v tom, že byl též dlouho zavřený a z našeho světa neviděl vůbec nic.
Vrátili jsme se do areálu, Hoseok byl na černém trhu, jinak zde byli všichni a já ihned odešel do svého pokoje, abych se převlékl, jelikož jsem slíbil Jiminovi, že je doprovodím.
,,Nechceš jet se mnou?" optám se.
Vytáhl jsem si černé tričko a otočil se na Angel, který zrovna vešel do místnosti.
Taky se převlékl, ačkoliv Slunce svítilo jasně, tak v ranních hodinách ještě ne natolik silně, aby nám vysušilo oblečení.
Zarazil se, na moment sklopil pohled, ale poté se na mě podíval a nepatrně zakroutil hlavou.
,,Nevím, zda je to dobrý nápad. Uvidíš Taehyunga po tak dlouhé době, u toho nemusím být." odpoví.
Neměl jsem z toho dobrý pocit, Jimin si ovšem přál navštívit Taehyunga, Yoongi se tak spojil s mým otcem a on zařídil, aby tam dokonce mohli strávit jednu noc, jelikož cesta na novou lokaci, mimo okrsek, jim zabere dva dny a to malé kotě nebylo zvyklé na dlouhé cestování.
Slíbil jsem Jiminovi, že ho doprovodím, ale kdybych jenom tušil, že k Taehyungovi, tak bych mu kurva nic nesliboval.
,,Víš jaký jsem impulsivní kokot, budu moc rád, když budeš přitom u mě." řeknu.
Pousmál se a přistoupil přímo ke mně, věnoval mi polibek na hruď, těsně předtím, než jsem si oblékl své tričko a já si ho okamžitě přitáhl k sobě.
Sklonil jsem se k jeho tváři a druhou rukou ho něžně přidržel pod krkem, aby ke mně zvedl pohled.
Daroval jsem mu letmý polibek na rty a moje oči dvakrát problikly.
,,Prosím, andílku." zašeptám.
Ihned se stydlivě pousmál a po chvilce i kývl.
,,Tak dobře."
-
,,Kookie, taky se už tak těšíš na Taeho?"
To malé kotě nezavřelo hubu celou cestu, otec nám půjčil auto, které jsme na stanci neměli, aby Yoongi s Jiminem mohli odvézt všechny osobní věci najednou.
63. you have nothing to blame me for
Za?ít od za?átku
