��������

Dvaadvacetiletá studentka Literatury Bella, má vše po čem v životě toužila. Skvělou práci v kavárně, hodného přítele a úžasnou rodinu. Její život se ale obrátí naruby, když zjistí,že ten kterého bezmezně milovala jí celé roky lhal. Dokáže mu odpustit a nebo muset s jeho tajemstvím žít po zbytek života? Pokračujte ve čtení a dozvíte se.

Nebylo to jednoduché, co? Projít si tímhle vším a nosit stále úsměv na tváři jako by se nic nestalo. Ale ono se stalo, stalo se spousta věcí po kterých už nikdy nebude nic tak jako předtím vším. Musíš se i přesto všechno zase zvednout a znova padnout. Všechno co se Ti děje, je z nějakého důvodu. Má to účel, všechno to do sebe zapadá. Jen chvíli počkej. Zastav se, však Ti nic neuteče. - Cover by @BarysSkorpio

poeticky prapodivné průpravy mými pochmurnými myšlenkovými pochody v hned několika jazycích, přičemž jeho volba záleží na tom, s jakým z nich v hlavě se následujícího rána probudím. (oh, ale bylo tohle poeticky podané?)

Inspirováno Marigoldem spisovatelem, básníkem, bartem a autorem díla ,,Půl století poezie".

Letmé doteky, na těle, na duši. Zabal se do deky, ať srdce uslyší. Na chvíli se porozhlédni, myšlenkám se nastav. Uvař čaj, na křeslo sedni, jednoduše zastav.

Moje nejtajnější myšlenky, o kterých jsem si kdysi dávno myslela, že nikdy s nikým nebudu sdílet. Moje milé i nemilé vzpomínky, moje až příliš nezkrotné emoce, moje rozpolcená duše a roztříštěné srdce... a tak ty kousky skládám znovu dohromady do těchto pár kapitol. Sdílím je s vámi, abyste mě možná o trochu víc poznali a třeba se i s některými mými pocity ztotožnili. A byli jsme si všichni o trochu blíž 🤍

Změť myšlenek spletená do veršů unášených větrem... Ilustrace u kapitol jsou mým dílem, všechna autorská práva vztahující se na ně i básně jsou vyhrazena. Některé z básní či písní se mohou objevit i v mé ostatní tvorbě. Isan Tindein

Básničky pro blízké, lidi neumím projevovat city tady k tomu mám prostor

Má první básnická sbírka. Obsahuje 25 básní ve kterých se objevují motivy stesku, touhy, osamění, nenaplněné lásky a melancholie. Nahlédněte do krutého světa mýma očima.

Je n'ai pas le don d'une plume d'or, Je ne sais manier vers et mots, Je ne détiens pas la beauté de l'art poétique Mais je voudrais qu'à travers son biais je puisse évacuer mes peines, mes joies, mes douleurs, mes émotions les plus profonde, Et les idéaux qui naissent de mes réflexions, Tissés avec celles des autres. Je souhaite également que mes humbles écris soient le reflet pure de mes approfondissements intérieures nourries par des pensées extérieures et qu'elle vous invite cher lecteur à parcourir le chemin sacré. Publication de chapitre : quand le souffle de l'inspiration m'appellera.