?Ka?d? 诲别迟别办迟颈惫苍í p?íběh za?íná nějakou tou mrtvolou, i tenhle p?íběh ji má. A ne jenom jednu. Teresa Morganová se po ?ty?ech měsících vrací k barkhamské policii, aby se zapojila do bě?ného ?ivota. Musí si zvykat na svého nového spolubydlícího, kter...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A i když byla Annie Steenová ze svého návratu vcelku nadšená, tak už teď měla hlavu plnou nespočtem otázek, na které hodlala přijít. Pak tady stále byla ta věc s tím posledním týdnem před její údajnou sebevraždou, který si nepamatovala. Něco jí na tom celém nesedělo.
Na návratu byly nejhorší ty pohledy ostatních lidí, které po svém příchodu potkala. Jako by jí snad tím svým úsměvem ubezpečovali, že to až tak dlouho zas nebylo. Navíc ty jejich pohledy, ta lítost jí vytáčela. Taky jí rušil fakt, že má neustále za zadkem toho nedůvěřivého detektiva Jonesa, který se za ní držel jako by jí snad nemohl spustit z očí. Vytáčelo jí být pod dohledem, jako by to snad potřebovala.
Naštěstí cesta od vstupních dveří do budovy až před výslechovou místnost nebyla nijak zvlášť daleká. Teď stáli ve vedlejší místnosti za sklem a Annie zaujatě pozorovala muže u stolu. Jednalo se o manžela oběti. Steenová se snažila soustředit, snažila se hledat v jeho hraném strachu a smutku nějakou chybu. Sledovala jak si zasmušila prohlíží fotografie své ženy, které sebou přinesl. Nezkušený pozorovatel by klidně mohl usoudit, že se opravdu jedná jen o smutného, zlomeného muže, který dnes ráno zjistil, že je jeho žena mrtvá. Ovšem Annie Steenová byla opačného názoru, už jen z principu.
„O co jde? Proč ten pohled na místě činu?" zeptala se mírně jízlivě Annie Masona stojícího kousek od ní. Okamžitě se na ní otočil, chvilku na ní jen tiše hleděl a pak prolomil to ticho: „Byla si na místě pár minut a hned si myslíš, že jí zavraždil tenhle truchlící vdovec. Mě jen zajímá jak pracuješ. Tohle není moc detektivní postup. Nic víc v tom není!"
„Já si to nemyslím, já se řídím podle faktů-," chtěla ještě pokračovat Annie, když se dveře od místnosti otevřely a v nich stanula Clarisa. V její tváři se mihla jaká si zvědavost, když je tam spolu tak viděla a pak obyčejně promluvila na Masona: „Fischer chce, abys šel s ním na výslech."
Dál už detektiv Mason Jones nic neřekl, jen minul Annie a poté místnost opustil. Chvilku potom co Clarisa vstoupila a zavřela za sebou, tak se ve výslechové místnosti otevřely dveře a dovnitř vešel Fischer s Masonem. Oba detektivové se muži představili a projevili mu svou lítost nad smrtí jeho ženy, pak už se posadili naproti němu ke stolu a započal výslech. Muži byla ukázána fotografie tváře jeho ženy, kterou našly v uličce, aby se opravdu potvrdilo, že se jednalo o jeho ženu. Poté už se zahájil mezi nimi jistý rozhovor, který Annie přestala poslouchat, když jí Clarisa vyrušila: „Jak to, že jsi na místo činu přijela s Masonem? Vy se snad znáte?"
„Známe se od dnešního rána," prozradila Annie a pak jí vyprávěla, jak detektiva Jonese našla ve svém novém bytě a že byl poslán Morganem, aby na ní dohlédnul. Clarisa na ní celou dobu mlčky jen hleděla, chvilkami vypadala, že jí taky chce něco říct, ale pak si to jednoduše rozmyslela, co Annie poznala. Proto jen tak jemně kývnula hlavou a dál se zeptala jako by bez zájmu: „Řekni, kdy nám k týmu přidali detektiva Deana?"
