?Jesabelle a Isadora?

Bylo už asi devět večer, ale pořád ještě bylo světlo. Tak konec léta, skoro týden a něco před začátkem nového školního roku. Ještě pořád bylo léto.
Isadora měla sice narozeniny až prvního září, ale tyhle mega oslavy se vždycky pořádaly o pár týdnů a dřív. Toho prvního se vždycky sešli jenom ti nejbližší, maximálně ještě Gemma s Miou, vždyť s Miou se Isadora kamarádí už tak od tří let (a jejich maminky se mimochodem znají už dávno před narozením obou holek) a Gemma se sice sem do New Yorku přestěhovala až v sedmi letech, ale obě dvě byly u Duncanových pečené vařené, takže je všichni nějakým způsobem považovali za členy rodiny.
Vždycky na Isadořinu přednarozeninovou oslavu konala přespávačka. Vždycky. Dokonce i tenkrát, když měla Isadora úpal, Mia horečku a Gemma zvýšenou teplotu. Bez přespávačky by to ani nešlo.
Isadora nyní ležela v posteli, ještě sama, holky si teprve čistily zuby.

Isi měla ráda společnost, byla taková hvězda třídy, ale v tom dobrém slova smyslu.
Všichni ji měli rádi. Byla na všechny hodná, všem pomáhala, všech se zastávala, když nastal nějaký problém.
Kdo by neměl rád tu věčně veselou, vtipnou a usměvavou Isadoru Aimee Duncanovou?
Možná jenom matikářka, ale ta se nepočítá, ta snad neměla ráda nikoho.

I když byla Isadora extrovert se vším všudy, teď byla ráda, že je aspoň chvilku sama. V pokoji bylo ticho, byl slyšet pouze tikot hodin. Jako malá se toho bála, ale teď jí to ani tak nevadilo.

Stejně jako vždycky před spaním si teď promítala zážitky z daného dne.
Oslava jejích šestnáctých narozenin, v celku příjemná sešlost, super dárky. Největší radost jí asi udělal ten bazén, vážně supr dárek, a pak ten iPad od mamky. Isi si ho vždycky přála, už od primy (Isi chodila na osmileté gymnázium, po prázdninách šla do kvinty), ale mamka jí to nikdy nechtěla koupit. Až teď se dočkala.

Úplně největší radost jí ale udělalo to, že všichni přišli, že si to všichni užili, že prostě sdílela radost se všemi ostatními.
Tyhle věci se těžko vysvětlují, ale myslím, že chápete, co myslím.
Takový to, když máte prostě radost spíš z těch lidí, než z těch dárků.
Že jste obklopeni lidmi, o kterých víte, že vás mají rádi a vy máte rádi je.

Isadora spokojeně zavřela oči. Byla šťastná. Nevěděla, jestli si má pustit nějakou chytlavou a veselou písničku, nebo začít skákat po posteli.
Nakonec se rozhodla pro možnost ležet v posteli a to štěstí prožívat jen tak uvnitř.

Isadoru z jejího rozjímání vytrhlo prudké otevření dveří. Samozřejmě nevešel nikdo jiný, než Mia s Gemmou.

"Bonjour, madamoiselle", řekla Mia rádoby afektovaně a kecla si na postel vedle Isadory, přičemž omylem vylila láhev Coly na Isadořino nové růžové povlečení.
Isadora se začala smát a její nejlepší kamarádky ji následovaly.

"A celou noc nebudeme spát", smála se Gemma a hodila polštář po Isadoře a Mie, které se mezitím spolu zapovídaly.
V růžově laděném Isadořině pokoji nastalo ticho. Isi šibalsky mrkla na Miu a všechny dobře věděly, co to znamená.
"POLŠTÁŘOVÁ BITVA!", zavelela se smíchem Isadora a hodila její chlupatý růžový polštář po Gemmě.
Gemma mezitím popadla jakéhosi plyšáka a místo po Mie ho hodila směrem k nočnímu stolku, na kterém byla položená otevřená láhev Coly.

"Ale už stačíííí, vy mi to tady úplně zničíte", řekla se smíchem Isadora.

Mezitím uběhly asi tři hodiny, už táhlo skoro na půlnoc.
Mia dopila poslední litry Coca-Coly a vzápětí vyhrkla : "Hele, nechcete si třeba zahrát flašku?"
"Joooooo!", řekla nadšeně Gemma a rychle si sedla na zem vedle Mii, kde už mezitím uprostřed ležela prázdná flaška od Coly.
Isadora už byla sice trochu unavená, ale stejně si mlčky sedla k holkám.

Mia se slavnostním výrazem roztočila flašku.
Víčko ukazovalo směrem k Mie a konec plastové lahve se skoro dotýkal Isadořiného růžového pyžama.
"Isi, já dávám úkol tobě."
"Ne, musíš se nejdřív zeptat "pravda nebo úkol?", opravila kamarádku s unaveným úsměvem Isadora.
"Fajn, tak teda dobře. Pravda nebo úkol?", zeptala se se smíchem Mia a prohrábla si svoje špinavě blonďaté husté vlasy.
"Úkol. Ale nic úchylnýho", řekla Isi rychle, když si všimla, že v Miiných šedo-modrých očí tančí ty stejné jiskřičky, které se v nich objevovaly vždycky, když měla Mia v úmyslu udělat nějakou lumpárnu.

"Hmmm", přemýšlela Mia.
"Už to mám! Měsíc v kuse se musíš bavit s nějakým nováčkem, co po prázdninách přijde do naší třídy!"
Gemma vyprskla.
"Ještě, že od primy k nám nikdo novej nenastoupil", řekla se smíchem Gemma.