what if? [TaeKook]

,,Jungkookie" řekl jsem nevrle a šťouchl jsem do jmenovaného. Nevstával už dost dlouho a mně pomalu docházely nápady jak ho dostat ven z postele. 

,,Musíme už jít Jungkooku" zatřepal jsem s ním a ani to nepomohlo. Jen se ke mně otočil zády a zavrtal se do peřiny. 

,,Jeone Jungkooku okamžitě vylez" chytl jsem peřinu a pokusil jsem se ji z něj strhnout, ale i takhle po ránu měl větší sílu.

Snažil jsem se ho dostat ven z postele, ale nic nazabíralo. Imaginární snídaně, polibky, násilí a ani předstíraná nahota.

,,Pět minut" zamručel a schoval se pod peřinu.

,,Pět minut a budeš dole umytý, převlečený a připravený jít do školy, jasný?" řekl jsem dostatečně rázně, ale odezvu jsem tak jak večer nedostal.

Jen vystrčil ruku ven zpod peřiny a ukázal mi zdvižený palec nahoru. Zasmál jsem se, a s tím jsem vyklouzl ven z pokoje.

Jestli nevyleze, bude to jeho problém. Na to že večer o mé posteli nechtěl ani slyšet, se s ní dal zase rychle dohromady.

Musel jsem přemýšlel nad tím co mi řekl. Vlastně nad vším jsem docela dost přemýšlel.

Záhadně se začal bavit s Yeong, o které snad do nedávna ani nevěděl. Dneska jde za Jiminem, se kterým se poslední dobou tolik nebaví.

Řekl mi že jsem roztomilý, malý a k sežrání, a já přísahám, že už jsem to od něj někdy slyšel, jen nevím kdy.

A ta prsatice se taky kolem něj už nemotá, což je docela zvláštní, když z něj předtím nemohla spustit oči.

Co mi chce vůbec říct? Je to něco špatného nebo dobrého? Chce mi dát košem nebo naopak? Proč pořád básní o společné budoucnosti, když ani neumí milovat? Nebo už snad miluje?

V mojí hlavě byl bordel, a nedokázal jsem si všechny ty věci spojit dohromady. Zvlášť když přijela matka a on se k ní chová tak krásně, jako by byla jeho vlastní.

Nebo se snažil získat její přízeň, aby mu dovolila si mě nechat. Něco jako za starých časů. Hoch si musel jít pro povolení otce. Jenže já otce nemám, tak to zkouší u ní.

A moje pocity k němu se taky docela změnily. Byl jsem jako na kolotoči. Nenáviděl jsem ho, ale zároveň všechna nenávist zmizela jen když se na mě usmál. 

Pomalu, hodně pomalu, se dostával k mému srdci, ale já ho pořád musel odhánět.

A ta stránka na nás dva se do světa rozletěla rychleji, než bych čekal. Prostě jsme byli ikony školy. Dokonalý pár. I když jsme pár nebyli.

Mnoho lidí nás mělo rádo, ale nešli se tu i tací, kteří nás nenáviděli. Ale to už jsou jen lidi, kteří nevěří na lásku a chemii mezi dvěma muži. Ale teď je otázka, jestli ta chemie mezi námi je. 

,,Jsi nějaký zaražený" probral mě z mého přemýšlení hlas Hoseoka. Postavil se vedle mě a napodobil mou opřenou polohu o ostrůvek.

Prohlédl jsem si jeho unavenou tvář a lehce jsem pokýval hlavou. ,,Těžká noc?" zeptal jsem se a olízl jsem si ret. I on byl docela divný. ,,Celý den jsi byl někde ve štychu, co jsi dělal?"

,,Sakra, nebuď jak tvoje mamka" zasmál se a natáhl se po jablku. ,,Byl jsem s holkami na nákupech a totálně mě zničily. Víš že existuje tak přes sedmdesát odstínů fialové?" žasl a zavrtěl hlavou. ,,Udělaly ze mně otroka a navlékly na mě snad milion hadrů. V životě to nechci opakovat."