what if? [TaeKook]

,,Tak co si myslíš o Jungkookovi? Není zrovna milý ale jeho tělo je úžasné co?" 

Musel jsem si odpověď promyslet. Je jasné, že to Jungkookovi řekne. Ale nemělo cenu lhát. ,,Popravdě? Je to debil který si myslí že všem může poroučet. Někdo by ho měl zkrotit" teď se naopak zarazil Joon.

 ,,Cením si tvoji odvahu prcku. Nikdo se nám ještě nepostavil. Ty jsi první. A taky Jin. Myslím že bys dokázal  být ty ten kdo ho zkrotí" zamumlal zamyšleně.

,,Já? Ne. Ani náhodou. Nechci s ním mít nic společného" řekl jsem narovinu. 

Joon se zasmál ,,Myslel jsem si to. No nevadí. Však on někdy přijde k rozumu. Jdeme? Za chvíli začne hodina." Přikývl jsem a vstal jsem. V kapse mi zavibroval mobil. Vytáhl jsem ho a podíval se. Zvedl jsem obočí. 

daddy_jk

kde jsi Taehyungu

TaeTae

ty ještě žiješ?

daddy_jk 

neštvi mě a řekni kde jsi

TaeTae

co se staráš. abych tě uklidnil- jdu do třídy

daddy_jk

to bych ti radil baby boy

zobrazeno

Zavrtěl jsem hlavou. Chci domů. Pryč ode všech otázek a doteků. Pryč od Jungkooka... Rozloučili jsme se s Joonem a vešel jsem do třídy. Jako na čas zazvonilo. Sedl jsem si vedle Jungkooka který netrpělivě podupával nohou. Zvedl jsem obočí a neřešil jsem ho. 

Po pár minutách už mě to začínalo štvát. Věděl jsem kdybych mu řekl ať přestane, tak on to neudělá. Rozhodl jsem se, že mu možná tím činem udělám radost, tak jsem šel na věc. Svoji ruku jsem dal na jeho stehno abych ho tím uklidnil. Podíval se na mě nechápavým pohledem. Jednoduše jsem mu odpověděl ,,Začínalo mě to štvát. A kdybych ti řekl ať přestaneš ty to neuděláš."

,,Mohl jsi to zkusit. Třeba bych přestal" řekl provokativně a já moji ruku sundal. Začal znovu podupávat nohou. Jelikož seděl po mojí pravici nemohl jsem na něm mít svoji ruku pořád. Chtěl jsem si psát zápisky. Zvedl jsem nohu a položil ji přes tu jeho. Nepodíval jsem se na něj a dál jsem si zapisoval výklad. 

Lekl jsem se když mi dal na moje stehno ruku a pomalu přes něj přejížděl. Teď už jsem se na něho podíval a on se tvářil spokojeně. Mezitím co já zmateně a naštvaně. ,,Nech toho." 

,,Hmm. Myslím že ne. Líbí se mi to" chtěl jsem mu odpovědět ale jeho ruka zamířila výš. Tak jsem ho nechal a hleděl jsem si svého. Jemně po stehně přejížděl. Byl to příjemný pocit.

,,Vidíš líbí se ti to. A to jsi chtěl abych přestal" usmál se vítězně. Naštvaně jsem svoji nohu vytrhl z jeho sevření a ignoroval jsem ho. Vždycky si to musí zkazit. ,,No tak. Zas jsem toho tolik neřekl ne?" 

,,Naopak. Řekl jsi toho až moc" 

,,Jako například?" namítl provokativně.

,,Třeba..." odmlčel jsem se. Nic špatného neřekl. Měl pravdu. Zase...

,,No vidíš baby. Neodmlouvej mi. Nebo to nedopadne dobře."

Kousl jsem se do rtu. Do čeho jsem se to zapletl... Cítil jsem že nic z tohohle nedopadne dobře. Skončila hodina, počkal jsem na Rose a zamířili jsme na oběd. Pro lidi tohle musí být matoucí. Jednou nesu Rose na zádech, pak jdu s Jungkookem který mě drží kolem ramen a teď jsem znovu s Rose.